Knižní lázně. - Conversion of the Former Municipal Baths into a Community Center with a Library
Idea projektu
Úkolem je přeměna Městských lázní Prostějov na živé komunitní centrum s moderní knihovnou. Současný objekt knihovny kapacitně neodpovídá současným potřebám a městské lázně jsou také nedostatečně využívány. Proto bude postavena nová budova, v níž budou umístěny základní funkce 21. století, zatímco knihovna se přestěhuje do stávajícího objektu městských lázní. Nově navrhovaná budova, respektive její nová podoba, předpokládá rozsáhlou multifunkčnost. Integrace provozu knihovny i komunitního centra je naprosto nezbytná. V ideálním případě je doplní kavárna a kadeřnictví. Všechny tyto požadavky se podařilo do návrhu zapracovat. Nová budova, označovaná jako "knihovní lázně", má sloužit široké veřejnosti. Bude fungovat nejen jako knihovna, ale také jako kavárna, komunitní centrum pro děti i dospělé a prostor pro různé volnočasové aktivity
Popis projektu
Urbanistické řešení Budova se nachází na velmi strategickém místě. Myšlenka pracovníků knihovny vytvořit objekt, který slouží široké veřejnosti a který lze vtipně nazvat "obývacím pokojem města", je jistě na místě. Blízkost centra města, poloha na prostějovské "Ringstrasse" a okolní veřejná infrastruktura vytvářejí ideální podmínky pro vznik významné veřejné instituce. Konkrétně se budova nachází na Floriánském náměstí. Na východě je prostor ohraničen frekventovanou městskou komunikací, za níž se nachází historické centrum města. Tato dopravní tepna slouží nejen osobním automobilům, ale také veřejné dopravě, jejíž zastávka je přímo u budovy. Nedaleko přes tuto komunikaci vede cyklostezka, která spojuje Floriánské náměstí s historickým jádrem města. Severně od hlavního průčelí budovy se nachází menší městský park o rozměrech přibližně 60 x 60 metrů. Stejně jako přilehlá autobusová zastávka se jedná o nedávno kultivovanou plochu solidní kvality. Přes tento prostor vede diagonální cyklostezka a je zde odpovídající infrastruktura uličního mobiliáře. Tyto dvě strany odpovídají významu veřejné budovy, ale zbývající okolní prostor je méně příznivý. Na západě je budova ohraničena vedlejší komunikací sloužící především místním obyvatelům. Nachází se zde také malé parkoviště pro návštěvníky lázní. Je otázkou, zda by pro nový účel budovy stačilo. Z městského hlediska, kde slouží lidem, a ne autům, by mělo být dostačující. Je však sporné, zda tento počet míst splňuje požadavky úředníků. Touto otázkou jsem se dále nezabýval. Jediné navrhované změny veřejného prostoru se týkají bezprostředního okolí a obecně směřují k zintenzivnění propojení s parkovou plochou. První opatření spočívá ve vytvoření sedacích stupňů vedoucích k fasádě a zejména ke kavárně umístěné v nejvýraznějším rohu. Tyto schůdky zajistí kavárně výrazný kontakt s okolním veřejným prostorem a umožní umístění venkovního posezení před fasádou. Druhé opatření zahrnuje změny zpevněných ploch. Nedochází ke změně využití ploch, pouze se zmenší zpevněná plocha před budovou a nahradí se štěrkem. A konečně navrhuji předláždění rampy s hladším povrchem. Nejvýraznější změny byly provedeny na "zahradě" knihovny na jižní straně pozemku. Její současný stav je poměrně špatný. V souladu s nově navrženou budovou se změní její charakter tak, aby se právem mohla nazývat zahradou. Tyto zásahy zahrnují: odstranění nevhodné a nedostatečně upravené zeleně, zachování vzrostlých stromů (jednou z významných předností areálu je obklopení vzrostlou zelení), odstranění nevhodných staveb, vyhloubení malého "anglického dvorku" pro klubovny v suterénu, zřízení úschovny kol pro zaměstnance knihovny v nyní nevyužívané malé budově v jihozápadním rohu areálu a konečně navržení nových zpevněných ploch odpovídajících novému účelu zahrady. Cílem těchto zásahů je vytvořit atmosféru knihovní zahrady, kde mohou v letních měsících trávit čas čtenáři, skupiny přátel nebo zájmové kluby. Orientace budovy s hlavním vchodem a fasádou obrácenou do parku zůstává nezměněna, stejně jako ostatní boční vchody, které jsou v návrhu zachovány. Zahrada je považována za otevřený prostor pro návštěvníky knihovny. Přístup je však umožněn pouze přes nově navrhovanou budovu, přímý přístup z uliční brány do zahrady je vyhrazen zaměstnancům. Architektonické řešení Základním konceptem atmosféry návrhu je snaha maximálně přiznat dřívější účel městských lázní a pracovat s tímto dědictvím. Tato myšlenka je úzce spjata s hlavním principem využití prostoru budovy: odhalit a ukázat uživatelům knihovny všechny zajímavé prostory bývalých městských lázní, zejména bazén a prostory pod ním pro údržbu vody. Bazén je jádrem architektonického řešení. Bazén slouží jako nositel identity nově navrhované budovy. Bazén plní funkci vnitřní kavárny knihovny. Bazén slouží jako společenský prostor, "obývací pokoj města" Bazén příležitostně slouží jako velký sál pro pořádání akcí. Bazén je zkrátka srdcem celé budovy, na které jsou napojeny všechny provozy. Díky stávajícímu skeletovému systému mohl být interiér pojat jako otevřený prostor, v jehož středu se nachází bazén. Pro vytvoření reprezentativní vstupní haly byly provedeny významné zásahy, včetně nového schodiště a výtahu, a také odstranění celé stropní desky, aby bylo dosaženo vyššího prostoru. Při práci s exteriérem bylo nutné reagovat na současný zchátralý stav exteriéru budovy. Hmota budovy je velmi různorodá. Dalo by se říci, že vypadá, jako by se pejsek s kočičkou při pečení dortu rozhodli uvařit architekturu. Řešením bylo sjednotit hmoty. Toho bylo dosaženo "prstencem" lodžií v prvním patře po téměř celém obvodu budovy. Zatímco na čelní fasádě toho bylo dosaženo přeměnou části interiéru v exteriér, na obou bočních fasádách šlo o jednoduché přístavby. Nejde o jediné přístavby; největší přístavba je v přízemí směrem do zahrady a slouží jako klubovny pro návštěvníky knihovny. K mírné změně hmoty došlo také ve třetím patře. Vzhledem k přístupnosti střechy pro rekreační účely byla provedena malá přístavba pro zajištění potřebného hygienického a technického zázemí. Celkově měly všechny vnější změny za cíl dodat exteriéru důstojnost a důležitost. To znamená, aby bylo už z dálky okamžitě jasné, že "hele, tady stojí významná veřejná budova". Prostorové uspořádání Dispozice je založena na maximální jednoduchosti až primitivnosti. V tomto sektoru se zásadně odráží osovost budovy. Hlavní vstup do všech provozů je umístěn v hlavním průčelí. Ihned po vstupu se člověk dostane do vstupní haly. Zde se nacházejí vratné a odběrové boxy na knihy a monumentální hmota výtahu a schodiště. (V rámci provozního řešení bylo stávající hlavní schodiště odstraněno a nahrazeno novým, nejen provozně odlišným prvkem). Z této haly se cesty návštěvníků rozcházejí. V prvním patře se vlevo (při pohledu k výtahu) nachází oddělení pro mládež, vpravo dětské oddělení. A samozřejmě uprostřed dispozice v prvním i druhém patře je bazén. V prvním patře se dále nachází kavárna, kadeřnictví, dětský sál, sociální zařízení a klubovny pro děti a mládež. Provoz v suterénním patře je koncipován tak, aby v případě potřeby fungoval zcela nezávisle na ostatních provozech. To znamená, že zbytek budovy může být uzavřen, ale suterén může fungovat bez potíží. V tomto podlaží se nachází velká hala umístěná pod bazénem v prostoru dříve určeném pro čištění vody. Tato "betonová jeskyně" mi však přišla natolik zajímavá, že je v maximální možné míře zachována. Je jasné, že tento prostor není ideální pro všechny typy akcí určených pro tento sál, a tak předpokládám, že v případě potřeby bude pro tyto akce využit samotný bazén. V jeho okrajích jsou zabudovány zatahovací závěsy, které lze v případě potřeby spustit a prostor opticky i akusticky oddělit. Zpět do suterénu. Kromě této haly se zde nachází galerie (rovněž v prostoru bývalé čističky vody, kde byl uplatněn stejný princip maximální úspornosti), malý sál, nezbytné zázemí (sociální zařízení, šatny, kuchyňka). Celý blok budovy s jižním průčelím (tím směrem do zahrady) je věnován klubovnám. Zatímco v prvním patře jsou určeny pro dětské a mládežnické oddělení knihovny, v suterénu jsou určeny pro kluby veřejnosti. Posledním funkčním celkem umístěným v suterénu je administrativa a sklady. Druhé patro je provozně nejjednodušší. Je určeno výhradně pro oddělení knihovny pro dospělé se všemi odpovídajícími prostory (studovny, počítačové učebny...). Třetí patro je koncipováno jako rekreační terasa s pouze nezbytným zázemím (sociální zařízení a technická místnost). Kromě všech těchto funkcí jsou v každém patře oddělena sociální zařízení pro návštěvníky a zaměstnance (zde jsou také oddělena zařízení pro zaměstnance podle provozů) a zázemí pro zaměstnance, jako jsou odpočinkové místnosti, sklady atd. Na závěr je třeba zmínit úschovnu kol pro zaměstnance. K tomuto provoznímu účelu se využívá malá, v současnosti nevyužívaná budova na západním okraji areálu (pravděpodobně dříve sloužila jako letní vchod)
Technické informace
Pokud jde o nosné konstrukce, zůstávají beze změny, s výjimkou odstranění stropní desky ve vstupní hale, aby vznikl prostor s dvojitou výškou. Pozornost vyžadují pouze drobné navrhované přístavby. Ty by se pravděpodobně týkaly stěnových systémů z lehkých tvárnic a balkonových skeletů z monolitického betonu. Povrch fasády je zamýšlen jako betonová omítka s částmi s reliéfním vzorem připomínajícím knižní police, inspirovaným strukturou bednění. Materiálnost interiéru je rozmanitější. Výrazným prvkem je odhalený železobetonový skelet, který je přítomen v celém objektu. Zbývající prostory lze rozdělit do dvou kategorií, obě se vyznačují jednoduchostí, vizuální čistotou a minimalismem. Do prvního typu patří prostory, jako je velký sál a galerie, které jsou ponechány v původním stavu bez jakýchkoli úprav. V podstatě jde jen o beton a nové barevné kovové dveře. Ostatní prostory jsou z hlediska materiálů více vrstvené. Ústředním prvkem je bazén. Jeho betonové stěny jsou zvenčí natřeny oranžovo-růžovou barvou (dále jen lososovou). Uvnitř si bazén zachovává stejnou barvu, ale z jiného materiálu: je celý obložen konkávními dlaždicemi ve třech různých velikostech, které vytvářejí "pruhy" Stejný vzor a rozměry jsou použity i ve výše zmíněném bednění na fasádě. Tyto dlaždice jsou využity také v interiéru pro informační a navigační systém, a to buď v bílé, nebo lososové barvě (v závislosti na pozadí). Lososová barva je použita také na monolitickém schodišti (jako barevný beton) a zábradlí. Ve zbytku interiéru jsou použity neutrální tóny: bílá omítka, teraco, ojediněle pouze imitace marmolea (z akustických důvodů), světle šedý koberec, bukové dřevo (B114 nugát - vzorek barvy TON). A konečně, jako reakce na "bruselský styl" budovy, jsou zde skleněné tvárnice a zaoblené rohy stěn.